Strabenice
Vesnice leží v jihovýchodním cípu okresu Kroměříž, je v písemných pramenech uváděna poprvé v roce 1350, kdy Oldřich Pustka ze Strabenic zapsal své ženě Mileně 50 hř. věna na Mouchnicích a Strabenicích. Roku 1359 však celé své zboží ve Strabenicích, totiž dvůr, pololán, 4 podsedky a 5 lánů v Mouchnicích prodal biskupovi zvěřinskému Albertovi a jeho bratru Zdeňkovi ze Šternberka. Roku 1382 čte se kněz Jan ze Strabenic, jenž měl nějaké pozemské zboží v Herolticích a pešek řečený Šantle ze Strabenic, zajisté totožný s peškem z Tuřan. V držení majetkově roztříštěných Strabenicích se často střídala místní drobná šlechta
Místní jméno je patronymické od osobního Straben odvozené. V nejstarších dobách byly Strabenice samostatným zbožím, po němž se psal vždycky rod ze Strabenic. V minulých stoletích byla ve Strabenicích krčma vařečná (taberna braxatilis), která se připomíná r. 1415, panský dvůr (r. 1508) a jistě také tvrz. Od roku 1708 měly Strabenice svou obecní pečeť, v niž je zobrazen pruhový štít v němž je vsazena radlice s nápisem: „PECZET OBECNÍ DIEDINI STRABI ICCE“. Roku 1750 u Strabenic byli tři rybníky: Strabenský na 12 kop násady kapří, Želovský na 14 kop a Svolšinský na 10 kop. V roce 1923 byla v obci postavena nová kaple a sice provedena pouze stavba bez omítky. O rok později byla kaplička dostavěna a vysvěcena 17. srpna. Od r. 1976 jsou obce Strabenice a Litenčice sloučeny. Na jaře r. 2001 byl objeven kosterní hrob z devátého století. K odhalení hrobu z velkomoravského období poblíž Strabenic přispěla sama příroda, respektive intenzivní srážky. Podle archeologického ohledání předmětů v hrobě, šlo o „bojovníka jezdce“, nelze snad ani vyvrátit, že to byl jeden z prvních občanů Strabenic. Významnější historické památky nám zatím nejsou známy.